Vzdělávací sada k 60. výročí letu Jurije Gagarina

Jurij Alexejevič Gagarin, duben 1961:

Když jsem oblétával Zemi ve své kosmické lodi, viděl jsem, jak je naše planeta překrásná.
Lidé, chraňme a zvětšujme onu krásu.

V roce 2021 u příležitosti 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru připravila Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími partnery speciální vzdělávací sadu „Jurij Gagarin nás pozval do vesmíru!“, určenou pro zrakově postižené zájemce o kosmonautiku a její historii.

Sada, někdy označovaná jako „haptiset“ či „eduset“, je zjednodušeně řečeno krabicí, která obsahuje několik dílčích částí:

Publikaci v soutisku (Braillovo bodové písmo s černotiskem) „Jurij Gagarin nás pozval do vesmíru!“ (autor Milan Halousek)

která kromě dlouhého textu, připomínajícího celý život Jurije Gagarina, od jeho mládí, přes pilotní a kosmonautický výcvik, let do vesmíru 12. dubna 1961, život po návratu z vesmíru a tragickou smrt v kabině vojenské stíhačky,

obsahuje i přehled jmen členů Prvního oddílu sovětských kosmonautů (tzv. Gagarinovský oddíl), seznam první stovky kosmonautů světa i dvaceti nejmladších lidí, kteří vzlétli do vesmíru.

Déle jsou součástí publikace i technická data mise Vostok 1, slova známé písničky „Pozdrav astronautovi“ a obrazová příloha s popisem obrázků pro zrakově postižené.

Všechny tyto texty jsou v digitálním formátu uloženy i na speciálním USB flashdisku, a to včetně kompletní audionahrávky „Jurij Gagarin nás pozval do vesmíru“, kterou čtou Petr Sobotka a Miroslav Táborský.

Sada v krabici dále obsahuje dále dva hmatové 3D modely, představujících bustu Jurije Gagarina a kosmickou loď Vostok 1, a tři reliéfy s portrétem Jurije Gagarina, trasou letu na mapě světa, po které kabina s prvním kosmonautem letěla, a jeho podpis.

Uživatel si tak může nejen přečíst velmi zajímavě napsanou publikaci, ale i poslechnout čtený text, hmatově se seznámit s kosmickou lodí Vostok 1, bustou Jurije Gagarina, jeho podpisem či dráhou letu.

Dílo vzniklo na základě spolupráce organizací:

Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku České astronomické společnosti

Teiresiás – Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity Brno

Světluška – Nadační fond Českého rozhlasu a partnerský Fond Kaufland

a jako výstup projektů

Inkluzivní vzdělávání: zajištění účasti osob se zdravotním postižením na neformálním vzdělávání dospělých (IEDA), na kterém se podílí Středisko Teiresiás MU,

Kvalitní inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základní a střední škole (projekt číslo CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0004872), PV KA2 – Škola jako centrum kolegiální podpory.

Zvláštní dík patří všem lidem, kteří se na vzniku díla podíleli:

Milan Halousek (autor textové části)
Petr Dušek (koncept, projekt, modely, reliéfy)
Petr Sobotka (hlas čtené části, Český rozhlas Praha)
Miroslav Táborský (hlas čtené části, Český rozhlas Praha)
Michaela Hanousková (korektura a tvorba hmatové publikace)
Ondřej Nečas (korektura a tvorba hmatové publikace)
Petr Pham (korektura)
Radek Seifert (koncept)
Radek Pavlíček (projekt)

Celou sadu je možné objednat na e-mailu knihovna@teiresias.muni.cz

Cena kompletu je zatím stanovena na 1.500 Kč.

Ukázka textu z publikace:

Je středa 12. dubna 1961 a nad kosmodromem Bajkonur se ozývá signál, oznamující start prvního člověka, který nahlédne do vesmíru! Z tohoto místa proběhla od roku 1957 už celá řada startů – do vesmíru odsud vzlétl první lidmi vyrobený stroj – malinký Sputnik-1, hned po něm i první živý tvor, fenka Lajka, kterou však ve vesmíru čekala nemilosrdná smrt. Později i celá řada dalších psů, z nichž asi nejznámější byla dvojice Strelka s Bělkou, které se jako první živí tvorové úspěšně z vesmíru vrátily zpět domů. Na vesmírný výlet odsud letěl i králík Marfuša, laboratorní myšky, potkani, pavouci a celá řada dalších zvířecích cestovatelů. Z Bajkonuru startovalo i mnoho družic, zkoumajících naši planetu nebo sondy mířící k Měsíci, Marsu a Venuši.

Dnešní start bude ale jiný! Poprvé v kabině na špici štíhlé nosné rakety sedí člověk! V kulové kabině Vostoku-1 je již přes dvě hodiny upoután ve svém katapultovacím křesle sedmadvacetiletý nadporučík sovětského letectva Jurij Gagarin, který se za pár chvil nesmazatelně zapíše do historie. Stane se prvním pozemšťanem, který obletí Zeměkouli.

V onen historický den vstali Gagarin i Titov, který ho, jako jeho podpora a náhradník, všude doprovázel, o půl šesté ráno. Po osobní hygieně a krátké rozcvičce následovala lehká snídaně a potom přesun do montážní haly. Tam již byly připraveny dva kompletní skafandry a všechno ostatní potřebné vybavení – bavlněné spodní prádlo s lékařskými čidly, tepelně-izolační oblek, vzduchotěsný modrošedý skafandr a navrch oranžovo-červená kombinéza. A k tomu ještě bílá čapka se sluchátky a mikrofony, helma, rukavice a kožené boty.

Autobus potom odvezl Gagarina s Titovem k rampě, na které se již do výšky přes 40 metrů hrdě tyčila nosná raketa Vostok. Krátce před cílem si ale Jurij Gagarin nechal autobus zastavit a odskočil si vykonat malou potřebu na pravé zadní kolo stroje. Založil tím, jistě neúmyslně a neplánovaně, tradici, kterou dodržují desítky a desítky dalších vesmírných cestovatelů – každý si nechá nedaleko rampy zastavit a počůrá zadní kolo autobusu. Tradice je prostě tradice!

Ukázka podrobného popisu fotografií v publikaci:

První člověk ve vesmíru: Jurij Gagarin s bílou holubicí

Popis fotografie: Černobílá fotografii zachycuje horní polovinu postavy Jurije Gagarina, který drží ve svých rukou bílou holubici. Gagarin se výrazně usmívá, jeho široký úsměv fotografii vévodí.

Je oblečen ve slavnostní vojenské uniformě, na hrudi má tři vyznamenání – hvězdy, na hlavě má vojenskou čepici.

Fotografie zobrazuje pouze necelou horní polovinu těla Gagarina. Je nakloněn mírně doprava, usmívá se, je vidět celá řada jeho horních zubů.

Živou holubici drží v obou dlaních uprostřed těla ve spodní části fotografie. Holubice má částečně roztažená křídla, Gagarin jí přidržuje pravou rukou na hřbetu, levou ruku má podloženou pod jejím tělem a pravým křídlem. Holubice má hlavu natočenou doprava, takže je vidět její oko a zobák.

Bílá holubice je mezinárodním symbolem míru, lásky, naděje a harmonie. Rozpjatá křídla holubice symbolizují lehkost, svobodu a rozlet duše.

Již ve Starém zákoně se můžeme setkat s bílou holubicí s olivovou snítkou v zobáku, která zvěstovala Noemovi blízkost země na konci potopy.