PŘED DESETI ROKY: KRTKOVA CESTA DO KOSMU 2011

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (čtvrtek 12. 5. 2011, 4 dny před startem)

Ve čtvrtek 12. května 2011 přilétla posádka mise Endeavour STS-134 z Houstonu na letiště Kennedyho kosmického centra na Floridě, aby se připravila na svůj start do vesmíru.

Na fotografii zleva velitel mise Mark Kelly, který se připravuje na svůj čtvrtý let do vesmíru, Greg Chamitoff odstartuje podruhé, stejně tak jako Andrew Feustel vedle něj, astronaut Evropské kosmické agentury Roberto Vittori poletí do vesmíru již potřetí, Michael Fincke po dvou startech v ruské kabině Sojuz napotřetí usedne do křesla v raketoplánu a pilot Greg Johnson bude podruhé ve své kariéře řídit stroj Endeavour.
(foto © NASA, 2011)

 

Astronaut Andrew Feustel při zkoušce svého skafandru během přípravy na misi Endeavour STS-134.
Skafandr „Space Shuttle Advanced Crew Escape Suit“ (ACES) nosili astronauté pouze uvnitř raketoplánu během startu a návratu na Zemi. Oblek chránil astronauty v případě ztráty tlaku a pomáhal při záchranných operacích v případě, že by posádka musela opustit svůj poškozený stroj.
Díky výrazné oranžovo-červené barvě bylo možné astronauty snadno po opuštění kabiny na padácích vyhledat. Oblek měl integrovaný padák a nouzovou desetiminutovou zásobu kyslíku k dýchání.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pátek 13. 5. 2011, 3 dny před startem)

Posádka mise Endeavour STS při jednom z předstartovních rituálů - slavnostním řezání dortu. Zleva italský astronaut Roberto Vittori, Andrew Feustel, Michael Fincke, Greg Johnson, Mark Kelly a Greg Chamitoff.
Tradic a rituálů má (nejenom) americká kosmonautika celou řadu. Není to jen předstartovní společné krájení dortů s logem mise (i to logo si podle tradice navrhuje posádka sama!), ale i třeba jednoduchá karetní hra „Possum’s Fargo“, kterou po oblečení skafandrů před startem hraje celá posádka s techniky. Hra nesmí skončit dřív, než prohraje velitel (a tím si vyčerpá svůj příděl smůly pro následující dny). Nebo společná astronautická modlitba „Drahý Pane, dej, ať to nepoděláme!“. Podobné rituály, ač se zdají třeba dětinské, jsou starostlivě dodržovány. Co kdyby se něco stalo, protože se tradiční rituál nedodržel…!
(foto © NASA, 2011)

 

Astronaut Andrew Feustel se svojí rodinou a českým Krtkem astronautem během výcviku pohybu ve volném vesmíru v Laboratoři neutrálního vztlaku - Neutral Buoyancy Laboratory NASA/JSC v Houstonu. Nádrž má délku 62 metrů, šířku 31 metrů a hloubku 12,5 metrů a obsahuje 23,5 milionu litrů vody. Na jejím dnu jsou postaveny jednotlivé části Mezinárodní vesmírné stanice ISS i model raketoplánu. Astronaut je ve svém obleku vyvážen tak, že po ponoření do nádrže se ani nepotopí na dno, ani nevyplave na hladinu. V podstatě se v prostředí hlubokého bazénu vznáší podobně, jako tomu bude při pohybu a práci ve volném kosmu.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (sobota 14. 5. 2011, 2 dny před startem)

Velitel posádky STS-134 Mark Kelly s figurkou českého Krtka astronauta během tiskové konference v Kennedyho vesmírném centru na Floridě několik dnů před startem mise raketoplánu Endeavour.
Mark Kelly je mimořádně zajímavým člověkem. Jeho bratr, jednovaječné dvojče Scott, je také astronautem NASA, a americkým rekordmanem v délce jednorázového pobytu ve vesmíru, když v roce 2015/2016 prožil na palubě ISS 340 dnů.
Manželka velitele mise Marka Kellyho, americká senátorka Gabrielle Giffordsová byla 8. ledna 2011, tedy krátce před plánovaným startem, postřelena a velmi vážně zraněna atentátníkem. Mark Kelly byl následně uvolněn z přípravy na let a na pozici velitele ho nahradil Frederick Sturckow. Teprve potom, co se stav jeho manželky zlepšil, se Mark Kelly vrátil zpátky ke své posádce.
V roce 2020 kandidoval Kelly úspěšně v senátních volbách a 2. 12. 2020 byl jmenován členem Senátu USA za stát Arizona.
(foto © NASA, 2011)

 

V sobotu 14. května 2011 se v Kennedyho vesmírném centru, nedaleko startovací rampy s raketoplánem Endeavour připraveným na start 16. května sešli přátelé a příbuzní členů posádky mise STS-134. NASA se snaží velmi intenzivně pracovat i s rodinnými příslušníky členů vesmírných posádek. Každá rodina má zpravidla určené dva zkušené astronauty NASA (většinou si je vybírá sám odlétající člen rodiny ze svých přátel v oddílu astronautů), kteří jsou rodině po celou dobu mise k dispozici. Pomáhají jim například v komunikaci s médii i kosmickou agenturou, případně objasňují a vysvětlují důležité okamžiky letu nebo krizové situace vzniklé v průběhu mise.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (neděle 15. 5. 2011, 1 den před startem)

Raketoplán Endeavour na rampě Startovacího komplexu 39A (LC-39A) Kennedyho kosmického střediska NASA na Floridě, před svým posledním startem do vesmíru.
Startovací komplex 39 (Launch Complex 39, LC-39) je rozsáhlá oblast se souborem staveb a zařízení v Kennedy Space Center na mysu Canaveral na Floridě. Postaven byl pro program Apollo, později upraven pro starty raketoplánů v rámci programu Space Shuttle. Původní plán počítal s pěti rampami, postaveny byly zde nakonec pouze dvě. V současné době využívá Startovací komplex 39A společnost SpaceX, která odtud vypouští své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy.
(foto © NASA, 2011)

 

Neděle 15. května 2011, jeden den do startu - raketoplán Endeavour je připraven!
Vlevo je vidět přístupový můstek, přes který nastupuje posádka do kabiny. Hnědá je hlavní nádrž, obsahující ve dvou vnitřních nádržích 550 tisíc litrů hluboce podchlazeného kyslíku a 1,5 milionu litrů podchlazeného vodíku, které se spalují ve třech obrovských motorech raketoplánu. Bílé špičky jsou pomocné raketové motory SRB, které pomáhají při vynášení stroje v prvních dvou minutách letu.
Šest čelních a dvě horní okénka vedou do pilotní kabiny (další dvě malá okna směřují z kabiny do nákladového prostoru). Obytný prostor střední paluby žádná okna nemá.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pondělí 16. 5. 2011, den 1.)

Pondělí 16. května 2011, 14:56:28 SELČ – z rampy LC-39A Kennedyho kosmického centra na Floridě se na svojí poslední pětadvacátou vesmírnou výpravu vydává raketoplán Endeavour.
V pilotní kabině sedí vlevo vepředu velitel mise Mark Kelly, vedle něj pilot Greg Johnson. Uprostřed mezi jejich sedačkami v druhé řadě Roberto Vittori a po jeho pravé ruce Mike Fincke. O patro níže, na sedačce uprostřed obytné paluby byl Greg Chamitoff a vlevo za ním, vedle vstupního průlezu, Andrew Feustel.
(foto © NASA, 2011)

 

Raketoplán Endeavour startující v pondělí 16. května 2011 na misi STS-134 k Mezinárodní vesmírné stanici ISS prolétá několik sekund po startu oblačností a o pár okamžiků později se již pohybuje nadzvukovou rychlostí.
Zážehová sekvence tří hlavních motorů SSME, spalujících kapalný vodík a kyslík, začíná necelých 7 sekund před okamžikem startu, za další 3 sekundy již běží na 90% svého tahu. V okamžiku startu se zapalují současně oba pomocné stupně SRB a raketoplán se vydává na cestu. Za necelou minutu od startu, ve výšce již přes 7 km překonává raketoplán zvukovou barieru (Mach 1) a za další minutu, již ve výšce přes 40 km a při rychlosti 4x vyšší než je rychlost zvuku, končí svoji činnost pomocné motory SRB. Ty jsou následně odhozeny a na padácích se snesou do moře. Po 8,5 minutách letu jsou vypnuty hlavní motory SSME a je odhozena externí nádrž, která později shoří v atmosféře. Raketoplán je v tom okamžiku ve výšce zhruba 120 kilometrů nad povrchem Země a pohybuje se rychlostí téměř 28 tisíc km za hodinu. Posádka je ve vesmíru!
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (úterý 17. 5. 2011, den 2.)

Druhý den letu, úterý 17. května 2011 prožila posádka Endeavouru přeletem k ISS a kontrolou a úklidem nákladu uvnitř kabiny. Důležitým úkolem byla také kontrola a skenování povrchu raketoplánu, zda při startu nedošlo k poškození tepelné ochrany. Na fotografii specialista mise Andrew Feustel při práci na obytné palubě raketoplánu.
(foto © NASA, 2011)

 

Andrew Feustel sleduje nákladový prostor raketoplánu Endeavour. Pro Drewa to byl druhý start do vesmíru, ten první prožil o dva roky dříve, v květnu 2009. To byl členem posádky raketoplánu Atlantis STS-125, která provedla pátou servisní misi Hubbleova vesmírného teleskopu. Tehdy měl s sebou básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“, a kolegům před spaním předčítal anglické překlady vybraných básní.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (středa 18. 5. 2011, den 3.)

Ve středu 18. května 2011 dopoledne se raketoplán Endeavour blíží k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, pohybující se ve výšce přibližně 415 km nad zemským povrchem rychlostí 8 kilometrů za sekundu.
ISS se začala stavět v roce 1998, dnes je velká zhruba jako fotbalové hřiště a skládá se ze šestnácti menších či větších modulů a více než 150 dalších komponent. Na provozu stanice spolupracuje Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA s ruským Roskosmosem, Evropskou kosmickou agenturou ESA, Japonskou agenturou pro výzkum a vývoj v oblasti letectví a kosmonautiky JAXA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA.
(foto © NASA, 2011)

 

Třetí den mise STS-134 (středa 18. května 2011) - velitel Mark Kelly (vlevo) a pilot Greg Johnson právě úspěšně připojili svůj stroj k modulu Harmony Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Po povinných kontrolách a testech bude smět posádka vstoupit do prostor ISS, kde je již očekává šestice stávajících obyvatel.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (čtvrtek 19. 5. 2011, den 4.)

Jedním z prvních úkolů po připojení k ISS byl ve čtvrtek 19. května 2011 přesun hlavního nákladu – 8,5 tuny těžkého přístroje Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02) z nákladového prostoru Endeavouru na příhradovou konstrukci ISS. AMS-02 je moderní detektor částic, jehož jádrem je super silný permanentní magnet oddělující hmotu od antihmoty a umožňující rozlišit elektrony od pozitronů. Na vývoji tohoto přístroje pracovalo ve švýcarském CERNu více než 500 vědců ze 16 zemí.
(foto © NASA, 2011)

 

Pohled do hlavního sálu Střediska řízení kosmických letů v Johnsonově kosmickém centru v texaském Houstonu (Mission Control Center – MCC), odkud se kontrolují a řídí všechny pilotované lety NASA.
Na levé obrazovce je vidět raketoplán Endeavour připojený k ISS, na obrazovce úplně vpravo je detailní pohled do nákladového prostoru Endeavouru s ještě nevyzvednutým přístrojem AMS-2.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pátek 20. 5. 2011, den 5.)

V pátek 20. května 2011 se uskutečnil první pracovní výstup do volného kosmu (EVA-1) astronautů z posádky mise STS-134. Při práci na hlavním nosníku ISS nedaleko právě umístěného spektrometru AMS-2 je zachycen Andrew Feustel (uprostřed snímku) a Gregory Chamitoff (vpravo). Část AMS-2 je vidět za Chamitoffem úplně v pravém dolním rohu fotografie s drážkovaným povrchem. Dvojice vyměnila kontejner materiálového experimentu MISSE, instalovala nový osvětlovací reflektor na jeden z nosníků, zkontrolovala potrubí amoniakové chladicí smyčky a namontovala anténu na modul Destiny. Pro závadu na skafandru Grega Chamitoffa byl výstup, který nakonec trval 6 hodin a 19 minut, předčasně ukončen.
(foto © NASA, 2011)

 

Fotografie vytvořená Andrewem Feustelem během výstupu do volného vesmíru 20. května 2011 ukazuje raketoplán Endeavour, připojený k americkému modulu Harmony Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Vpravo je vidět evropský modul Columbus, vlevo japonský modul KIBO se skladovacím modulem ELM. Vpředu je vidět část hlavního amerického laboratorního modulu Destiny a nahoře dva manipulátory Canadarm („kanadská ruka“). Ten silnější je součástí ISS, slabším vpravo je vybaven nákladový prostor raketoplánu Endeavour.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (sobota 21. 5. 2011, den 6.)

Společná fotografie posádky mise STS-134 (černá trička) a 27. dlouhodobé posádky ISS (modrá trika) – zleva v přední řadě je astronaut Evropské kosmické agentury ESA Paolo Nespoli, ruský kosmonaut Dmitrij Kondratev, astronaut NASA Mark Kelly a astronaut ESA Roberto Vittori. Vzadu jsou zleva astronautka NASA Cady Colemanová, ruští kosmonauti Andrej Borisenko a Alexander Samokutajev a astronauté NASA Ron Garan, Michael Fincke, Andrew Feustel, Greg Chamitoff a Greg Johnson (foceno šestý den letu, v sobotu 21. května 2011 v japonském modulu Kibo).
(foto © NASA, 2011)

 

Pohled na návštěvnickou galerii hlavního sálu Střediska řízení kosmických letů v Johnsonově vesmírném centru NASA v Houstonu v sobotu 21. května 2011. S astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici právě hovoří živě z Vatikánu papež Benedikt XVI. Jde o historicky první papežské požehnání astronautům ve vesmíru!
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (neděle 22. 5. 2011, den 7.)

V neděli 22. května 2011 se uskutečnil druhý výstup do volného vesmíru. Dvojice astronautů z posádky mise Endeavour STS-134 provedla během 8 hodin a 7 minut dlouhého výstupu řadu údržbářských prací a drobnějších oprav – doplnili čpavek do jedné sekce chladicího systému stanice, promazali jeden z otočných kloubů solárních panelů a další na palubním manipulátoru Dextre a nainstalovali nový držák na povrchu ISS. Pro Andrewa Feustela, kterého vidíme při zahájení výstupu v přechodové komoře, to byla pátá směna ve volném kosmu, pro jeho kolegu Mike Finckeho již sedmá.
(foto © NASA, 2011)

 

Náladový „noční“ pohled Andrewa Feustela na raketoplán Endeavour během jeho výstupu do kosmu v neděli 22. května 2011. „Noc“ a „den“ se astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici mění každých 45 minut. Při rychlosti 8 km za sekundu (téměř 28 000 km/hod.), kterou se pohybují ve výšce přibližně 400 km nad zemským povrchem obletí Zeměkouli za 92 minut, za jeden pozemský den 16krát. Na pozadí raketoplánu je vidět zakřivený zemský horizont se slabou linkou vycházejícího Slunce a osvětlenou modravou atmosférou.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pondělí 23. 5. 2011, den 8.)

Osmý den mise, pondělí 23. května 2011 bylo ve znamení příprav na odlet Sojuzu TMA-20 a trojice základní posádky Rusa Dmitrije Kondratěva, Itala Paola Nespoliho a Američanky Cady Colemanové, kteří na palubě ISS prožili téměř 160 dnů a celkem 2 508 krát obkroužili Zemi. Na fotografii (zleva) C. Colemanová, D. Kondratěv a P. Nespoli při kontrole své kabiny Sojuz TMA-20 ještě před startem do kosmu v prosinci 2010.
(foto © Roskosmos, 2010)

 

Americká veteránka Catherine Colemanová při své třetí vesmírné misi v roce 2011 (předtím letěla v letech 1995 a 1999 dvakrát na palubě raketoplánu Columbia) vyučovala děti na amerických základních školách hudební nauku. K tomu si s sebou na ISS přivezla více než 10 nejrůznějších dechových hudebních nástrojů. Zde hraje v japonském modulu Kibo na flétnu. Od ISS odletěla se svými kolegy z Ruska a Itálie v pondělí 23. května 2011 v noci a po několika hodinách úspěšně přistála v kabině lodě Sojuz TMA-20 v kazašské stepi. Ve vesmíru prožila při svých třech výpravách celkem 180 dnů.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (úterý 24. 5. 2011, den 9.)

Při vzdalování kabiny Sojuz TMA-20 od ISS vyfotil italský astronaut ve službách Evropské kosmické agentury Paolo Nespoli Mezinárodní vesmírnou stanici i s připojeným raketoplánem Endeavour. Úplně vpravo, na konci ruského segmentu ISS, je dobře vidět zaparkovaná evropská nákladní zásobovací loď ATV.
Druhá (z celkem pěti) bezpilotní zásobovací loď ATV-2 pojmenovaná po slavném německém astronomovi a matematikovi Johannesu Keplerovi byla u modulu ISS Zvezda připojena od 24. února 2011. Na stanici dopravila 7085 kg nákladu, z toho 5486 kg pohonných látek. Od ISS se odpojila 20. června 2011 a následující den pak řízeně zanikla v atmosféře.
(foto © ESA, 2011)

 

Úkolem úterý 24. května 2011 byl po odletu posádky Sojuzu TMA-20 úklid kabiny raketoplánu a prostor ISS a drobné údržbářské a vědecké práce. Na fotografii pracuje Andrew Feustel na střední, obytné, palubě raketoplánu Endeavour.
Prostor pro posádku v přední části raketoplánu má objem 71,5 m3. V horní části se nachází letová (pilotní) paluba s 10 okny, pod ní je obytná paluba s bočním průlezem pro nástup a výstup posádky (používaný pouze na Zemi!) a s průlezem do nákladového prostoru, toaletou, malou kuchyňkou a kójemi pro odpočinek posádky.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (středa 25. 5. 2011, den 10.)

Desátý letový den, ve středu 25. května 2011 proběhl již třetí výstup do volného vesmíru. Znovu se ho účastnil Andrew Feustel (na fotografii vpravo) spolu s Michaelem Finckem. Během téměř sedmihodinové činnosti mimo vnitřní prostory stanice namontovala dvojice nový sokl pro uchycení palubního manipulátoru, natáhla a zapojila několik datových a napájecích kabelů na hlavním nosníku stanice, dokončila zapojování nových antén na modulu Destiny a nainstalovala tepelnou izolaci na jednu z vnějších nádrží Mezinárodní vesmírné stanice.
Americký skafandr pro práci v otevřeném vesmíru EMU (Extravehicular Mobility Unit) váží 125 kg a umožňuje až 8 hodin práce (plus 30minutová bezpečnostní rezerva).
(foto © NASA, 2011)

 

Americký astronaut Andrew Feustel při práci v otevřeném vesmíru ve středu 25. května 2011.
Pro našeho „skoročeského“ astronauta to byl již šestý výstup do volného kosmického prostoru v jeho kariéře. Třikrát uskutečnil EVA (Extra-Vehicular Activity) v roce 2009 při opravě Hubbleova vesmírného teleskopu, tři při této misi v roce 2011, a další tři ho ještě v tomto okamžiku čekají v budoucnosti – v roce 2018, kdy bude na ISS pobývat půl roku jako člen dlouhodobých expedic 55 a 56. Celkem při těchto devíti výstupech pracoval v otevřeném vesmíru 61 hodin a 48 minut (více než 2,5 dne!). To ho řadí v historických tabulkách na 3. místo ze všech 235 mužů a žen, kteří ve volném kosmu pracovali.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (čtvrtek 26. 5. 2011, den 11.)

Ve čtvrtek 26. května 2011, jedenáctý den po startu našeho Krtka astronauta, dorazila jeho první fotografie z vesmíru! Se svým průvodcem a ochráncem Andrewem Feustelem se nám představuje český „plyšový“ astronaut uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
Devatenácticentimetrový Krteček byl vyroben tak, aby splňoval velmi přísné bezpečnostní podmínky NASA. Byl lehčí než běžná figurka a ušitý z nehořlavých materiálů. Měl na sobě i pásek suchého zipu, aby ve stavu beztíže někam neodletěl a neztratil se.
(foto © Do kosmu s Krtkem, 2011)

 

Čtvrtek 26. května byl v plánu činnosti posádky mise STS-134 určen k detailní a důkladné kontrole tepelné ochrany raketoplánu – tedy vnějšího pláště orbiteru, pokrytého více než 30 tisíci speciálních dlaždic z téměř čistého oxidu křemičitého. Část jich byla bílých, ty odolávaly teplotě do zhruba 700 stupňů Celsia, na exponovaných místech, jako byl spodek, čelní plochy, hrany směrovek, byly dlaždice černé, s vyšším tepelným vyzařováním a s tepelnou odolností nad 1 200 stupňů Celsia. Kužel nosu a náběžné hrany křídel byly vyrobeny ze speciálního uhlíkového laminátu, který při návratu do atmosféry odolával teplotám až 1 600 stupňů Celsia.
Byl ale i čas na další společnou fotografii celé posádky Endeavouru. Tentokrát v japonském modulu Kibo západní sekce ISS se zvěčnili pilot Greg Johnson a velitel Mark Kelly (nohama „vzhůru“), Michael Fincke a Greg Chamitoff (uprostřed), Roberto Vittori a Andrew Feustel (v dolní řadě).
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pátek 27. 5. 2011, den 12.)

Čtvrtý a poslední pracovní výstup do volného kosmu během této mise uskutečnila v pátek 27. května 2011 dvojice Michael Fincke (na fotografii je v těsné blízkosti přístroje AMS-2) a Gregory Chamitoff. Zatímco pro toho prvého to byl již devátý pobyt v otevřeném vesmíru během jeho kariéry, jeho kolega to prožíval teprve podruhé. Během 7,5hodinové směny splnila dvojice všechny naplánované údržbové a servisní úkoly. Zajímavostí je, že během tohoto výstupu byla překročena hranice 1 000 hodin celkové doby montážních výstupů do volného kosmu na ISS.
(foto © NASA, 2011)

 

Úsměv Andrewa Feustela… Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil v roce 1965 v Pensylvánském městě Lancaster na východním pobřeží Spojených států. Později vyrůstal nedaleko Detroitu v městečku Lake Orion, studia ho pak zavedla na Purdue University v americkém státě Indiana a na Queens University v kanadském Ontariu, kde v roce 1995 získal doktorát věd v geofyzice.
Po ukončení studia pracoval krátce jako seismolog pro společnost Engineering Seismology Group v Ontariu a od roku 1997 jako odborník na pozemní i podmořské seismologické programy americké společnosti ExxonMobil Exploration Company. Na konci července 2000 byl vybrán jako jeden z pěti civilistů mezi sedmnáct nových amerických kandidátů kosmických letů. Na svojí první cestu do vesmíru se připravoval devět následujících roků.
Andrew Feustel je ženatý, s manželkou Indirou mají dva syny – Ariho, který je vojenským pilotem, a Adena, který studuje medicínu.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (sobota 28. 5. 2011, den 13.)

Andrew Feustel s Krtkem astronautem si užívají stavu beztíže na Mezinárodní vesmírné stanicí.
Ve skutečnosti ale na všechny (a všechno) na palubě ISS tíže působí, je ale vyrovnávána odstředivou silou. Protože obě síly nejsou přesně vyrovnané, je na ISS tzv. mikrogravitační prostředí, zhruba na úrovni 10 miliontin G.
Pro představu – člověk o hmotnosti 80 kg stojící na povrchu Země bude k ní přitahován silou zhruba 800 N. Na ISS bude přitahován Zemí stále ještě silou 700 N, tato síla ale bude vyvažována odstředivou silou způsobenou kruhovou (ve skutečnosti mírně eliptickou) dráhou stanice.
(foto © Do kosmu s Krtkem, 2011)

 

Astronaut NASA Mike Fincke předvádí studentům jednoduché experimenty s vodou, vznášející se v kabině ISS – a z panelu za ním ho se zájmem sleduje náš Krtek.
Všechny předměty, které se na palubě běžně používají (lžíce, brýle, šroubovák, fotoaparát i Krtek), mají na sobě vždy přilepen kousek suchého zipu (velcro). Za ten je astronauté upevňují na protikusy suchého zipu nalepené všude na stěnách, panelech a kontejnerech v kabině, aby jim neuletěly a neztratily se. Tyto kousky suchého zipu jsou dobře patrné na fotografiích jako modrošedé proužky na panelech za astronautem.
(foto z videa © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (neděle 29. 5. 2011, den 14.)

Čtrnáctý den mise, v neděli 29. května 2011 se začala posádka Endeavouru chystat na cestu domů. Dopoledne nejdříve pomocí motorů svého raketoplánu zvýšila dráhu ISS zhruba o 1 km a odpoledne se za šesticí mužů a Krtkem definitivně uzavřely spojovací průlezy mezi jejich strojem a orbitální stanicí.
Hlavní úkol teď čekal velitele Marka Kellyho a pilota Grega Johnsona – dovést svůj stroj úspěšně až na přistávací dráhu letiště na Kennedy Space Center. Na fotografii je pohled na jejich supermoderní pracoviště – velitel sedí vlevo, pilot vpravo. Za nimi sedí na pilotní palubě ještě další dva astronauté, kteří jim pomáhají při některých činnostech. Zbytek posádky sedí pod nimi, na obytné palubě.
(foto © NASA, 2011)

 

A ještě jeden pohled na raketoplán Endeavour z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, před jeho úplně posledním odpojením od ISS. Nákladový prostor je otevřený, ale již prázdný. Jeho dvoukřídlé dveře se otevírají krátce po startu a navedení na oběžnou dráhu, protože na jejich vnitřní straně jsou umístěny radiátory chlazení, odvádějící přebytečné teplo z nitra družicového stupně.
V pozadí je krásně vidět zakřivený horizont Země i se slabou vrstvou naší atmosféry a nad ním hvězdná obloha. Dole potom osvětlená města.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (pondělí 30. 5. 2011, den 15.)

Raketoplán Endeavour naposledy opouští Mezinárodní vesmírnou stanici, čeká ho poslední návrat domů a potom už pouze cesta do muzea. Celkem byl od roku 1998, kdy výstavba ISS započala, u této orbitální stanice dvanáctkrát.
Endeavour se odpojil od ISS 30. května 2011 v 5:55 našeho času. Raketoplán nejprve provedl standardní oblet stanice a potom od ní odlétl do vzdálenosti několika kilometrů. V rámci testu navigačních přístrojů pro nově připravované pilotované lodě Orion se ale zase pomalu vrátil do její blízkosti. Teprve potom se definitivně vydal na cestu domů.
Uprostřed ISS nahoře je dobře patrný adaptér PMA-2 na modulu Harmony (černý kužel), na který byl Endeavour ještě před několika hodinami připojen.
(foto © NASA, 2011)

 

Patnáctý den mise, v pondělí 30. května 2011 po odletu od ISS je čas na poslední společnou vesmírnou fotografii posádky: V pilotní kabině raketoplánu Endeavour se sešli velitel Mark Kelly (vpředu vpravo), za ním Andrew Feustel a Greg Chamitoff, Roberto Vittori a Greg Johnson. Z fotografujícího Mikea Finckeho, sedícího v křesle pilota, je vidět pouze kousek zeleného rukávu vlevo dole.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (úterý 31. 5. 2011, den 16.)

Cestou domů, poslední den mise v úterý 31. května 2011, vznikl ze zadního okna pilotní kabiny úchvatný snímek vycházejícího Slunce zpoza obzoru Země.
Během této výpravy, trvající 15 dnů 17 hodin a 38 minut oblétla posádka celkem 249x Zeměkouli. Mohli tedy z paluby Endeavouru nebo z oken Mezinárodní vesmírné stanice vidět 249 východů i západů Slunce.
Před přistáním na Floridě musela posádka ještě zkontrolovat všechny systémy raketoplánu Endeavour a uklidit kabinu…
(foto © NASA, 2011)

 

V hlavním sále Střediska řízení kosmických letů v Johnsonově kosmickém centru v texaském Houstonu (Mission Control Center – MCC) stojí model historické lodě Endeavour, které velel kapitán James Cook na své první plavbě po Tichém oceánu v roce 1768.
Právě jako připomínku této historické události použila NASA jméno „Endeavour“ pro svůj pátý vesmírný stroj. Ten byl postaven jako náhrada za raketoplán Challenger, zničený při explozi v roce 1986, z části z náhradních dílů a přebytků po raketoplánech Atlantis a Discovery.
(foto © NASA, 2011)

 

Před deseti roky: Do kosmu s Krtkem 2011 (středa 1. 6. 2011, den 17.)

Je středa 1. června 2011 a na ranveji Shuttle Landing Facility v Kennedyho vesmírném centru na Floridě přistává brzy ráno místního času po téměř 16 denním letu raketoplán Endeavour.
Končí jeho pětadvacátá a poslední mise, při nichž prožil ve vesmíru 296 dnů, oblétl 4 677x Zeměkouli a ulétl vzdálenost téměř 198 milionů kilometrů. Na jeho palubě se do vesmíru podívalo celkem 154 astronautů, jedenkrát se spojil s ruskou orbitální stanicí MIR a dvanáctkrát s Mezinárodní vesmírnou stanicí.
Nyní je raketoplán Endeavour vystaven v California Science Centrum v Los Angeles.
(foto © NASA, 2011)

 

Středa 1. června 2011, Kennedyho kosmické centrum – první fotografie posádky mise STS-134 po přistání – zleva Roberto Vittori, Gregory Johnson, Mark Kelly, Michael Fincke, Greg Chamitoff a Andrew Feustel.
Pro velitele Marka Kellyho to byla čtvrtá a poslední cesta do vesmíru, pilot Greg Johnson byl ve vesmíru podruhé a naposledy, Andrewa Feustela v té době ještě čekal v roce 2018 jeho třetí, půlroční, pobyt na ISS. Podruhé byl na ISS Greg Chamitoff, potřetí Michael Fincke i italský astronaut Roberto Vittori, pro všechny tři to byla i poslední cesta do kosmu.
(foto © NASA, 2011)

 

Kontakt

Milan Halousek V Ráji 1834
530 02 Pardubice
+420 602 153 564 milan@halousek.eu